Jdi na obsah Jdi na menu
 


...LETNÍ BÁSNIČKY...

Léto

Cupy - hupy,
pravda je to,
po jaru že máme léto.
Slunko hřeje, slunko pálí,
ani chvilku nezahálí,
všude smíchu je a ruchu
- léto příšlo!
Hejsa! Chuchu!
 
 
Sluníčko
 
Sluníčko se vyspinkalo,
umylo se v ranní rose.
Protáhlo se, zamrkalo,
na oblohu pospíchalo.
 
 
Sluníčko, hej! - Michal Černík
 
Sluníčko, hej!
na svět se podívej!
Usměj se konečně,
teple a slunečně!
 

 

 

Sluneční soustava

Ta Sluneční soustava,

kolik planet, děti, má?

Slunce tvoří pevný střed,

obíhá ho planet svět.

 

Nejblíž Slunci Merkur je,

kolem Slunce rotuje.

První večer objeví se

na obloze Večernice.

 

Večernice Venuše je,

to ví každý, kdo dnes tu je.

Největší je Jupiter,

mockrát větší nežli Zem.

 

Země - to je domov náš,

jistě i ty rád ji máš.

Mars je rudá planeta,

rudě září do světa.

 

Saturn se svým prstencem

největším je krasavcem.

Ze všech planet nejlehčí

Uran se tu otáčí.

 

Na Neptunu zima je,

mráz a led tam panuje.

Tak je všechny spočítáme:

osm planet tady máme.

 

 

 

 

Červen

 

V  červnu modré zvonky zvoní,

květy bezu zdáli voní,

plachý drozd líbezně zpívá,

prasátko únavou zívá.

Zrzka záhon zalévá,

zvadlou trávu uklízí,

pak zvířátkům zadarmo

závin z klouzků nabízí.

 

V červnu léto začíná

a poslední hodina,

ta, než slunce přes plot skočí,

když ti teplem zlátnou oči,

než si léto, když moc bledne,

na trůn z trávy zlehka sedne,

kouzlem bývá opentlená,

do tajemství zahalená.

 

Že se bojíš svatojánků?

Spěcháš honem zavřít branku?

A nevěříš? To je škoda,

pak si poklad vezme voda.

 

 

Červenec

Červenec to je věc,

začínají prázdniny,

můžeš sbírat maliny

nebo taky jahody

a cákat se u vody,

borůvkami natřít nos,

každý může chodit bos,

hledat hříbky na mechu,

trochu dělat neplechu,

chodit pozdě spát,

celý den si hrát

na kovboje, na zloděje,

pořád se tu něco děje…

 

Řeknu ti to, zrcadlo,

jak mě to teď napadlo:

červenec je v zemi zdejší

vážně měsíc nejkrásnější.

 

V červenci ve vodě

čvachtá se kachnička,

ptáček na větévce

čeká na pavoučka.

 

Na květech v plavečkách

potí se včeličky,

z jehličí koukají

hříbečkům hlavičky.

 

 

Srpen

Liška v srpnu plaší myšku,

dívá se jí do pelíšku,

myšák Vašek šišky leští,

našel všechny, šibal v dešti.

 

 

Po ránu je trochu chladno,

veveruška věší prádlo,

pak vlaštovkám píše:

„Buďte chvíli tiše!“

 

Srpen, to je dukát zlatý,

zlaté obléká si šaty,

kudy chodí, zlatá řeka

rozleje se do daleka.

 

V srpnu lesní kapradí

po tváři tě pohladí,

když si lehneš u studánky

a počkáš si na červánky.

Srpen trnem ostružiny

bodne toho, kdo je líný.

 

Ve dne zvoní zlatým klasem,

v noci zpívá vílím hlasem:

ještě chvíli nožkou bosou

tančit budu chladnou rosou,

ještě chvíli mezi stromy,

než se léto v podzim zlomí.

 

Je konec léta
 
Bylo to v sobotu
anebo v neděli,
když čápi po nebi
za moře letěli?
Co na tom záleží?
Stejně jsme prohráli.
Léto nám v zobáku
odnesli do dáli.

 

 

Náhledy fotografií ze složky ...ATELIÉR...

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář