Jdi na obsah Jdi na menu
 


...O KŮZLÁTKÁCH...

vllk.jpg

 

Zde v chaloupce přebývá

koza bílá, rohatá,

a spolu s ní tady žijí

její čtyři kůzlata.

 

Pojďme se k nim podívat,

jak se mají k světu,

máma jenom pro ně žije,

stále je jak v letu.

 

„Děti moje, poslouchejte,

já musím jít nakoupit.

Vy si pěkně spolu hrajte

a snažte se nezlobit.

 

Kdyby se mezitím stalo,

že by někdo zaklepal,

dělejte, že nejste doma

a nepouštějte ho dál."

 

„Ano, mami. Poslechnem tě,

budeme si hezky hrát,

můžeš být úplně klidná,

nemusíš se strachovat."

 

„To jsem ráda. Pojďte mi dát

ještě pusu děti.

Vím, že máte rozum, že je

na vás spolehnutí."

 

A tak máma spokojena

za nákupem odchází,

zatímco už vlk chalupu

z druhé strany obchází.

 

„Počkám tady ještě chvíli

a pak jemně zaťukám,

až mi dveře pootevřou,

skočím, hned se do nich dám!

 

Otevřete, moje děti,

maminka se vrací k vám!

Nesu plnou konev mléka,

hned vám po hrníčku dám.“

 

Drzý vlk se cpal ke dveřím,

zatímco se děti bály,

a že měly strach z vetřelce,

raděj ani nedutaly.

 

Po chvíli však začal znova,

trochu ztenčil hrubý hlas

a jako med sladce potom

ke kůzlátkům mluvil zas:

 

„Otevřete, moje děti,

maminka se vrací k vám!

Nesu plnou konev mléka,

hned vám po hrníčku dám.“

 

Kůzlátka však na to nic,

dělají, že doma nejsou,

srdíčka jim buší víc

a celá se strachy třesou.

 

Vlk to zkouší potřetí,

úplně teď změnil hlas,

na zápraží vzápětí

zkouší přemluvit je zas:

 

„Cožpak, děti, neslyšíte?

Maminka se vrací k vám!

Nesu plnou konev mléka,

hned vám po hrníčku dám.“

 

Kůzlata už nebojí se,

právě teď je napadlo:

což tak vlka postrašit

a zahrát mu divadlo?

 

„Maminčin hlas, ten my, vlku,

mezi všemi rozeznáme!

Jsi ty ale hloupý, když si

myslíš, že to nepoznáme!

 

Naše máma už se vrací,

s myslivcem jde právě zpátky,

s velikou nabitou flintou

vcházejí zadními vrátky!"

 

Vlk nestačil polknout slinu,

jen ušima zastříhal

a pelášil, aby už byl

od chaloupky co nejdál.

 

 

 

O  KŮZLÁTKÁCH

 

Koza praví kůzlatům:

"Budu dlouho mimo dům,

buďte hodná, neperte se,

vlk to všechno slyší v lese!"

 

Máma z vrátek ještě není,

už se perou o lupení:

"Mé jé, mé, mé je, mé!"

"Né-e né, né-e né!"

 

Vtom na dveře buchy,buchy:

"Otevřete, neposluchy!"

Černý kozlík nejdřív zmlk:

"Děti, jde sem na nás vlk!"

 

Na dveře zase buchy,buchy:

"Otevřete, neposluchy... já jsem vaše maminka."

"Máma klepe zlehýnka."

"Jak? Pojď mi to ukázat!"

"Takhle,sotva je to znát:

klepy klep,klepy klep."

 

Vlk to zkouší - buchy klep,

vlk to plete - klepy buch.

"Nevidíme tě, když ťukáš,

aspoň v okně se nám ukaž,

máš-li rohy,bílou bradu!"

 

"Mám jen břicho plné hladu."

"Maminka nám nosí domů sladké mlíčko ve vemínku.

Ty jsi vlk a lhář jsi k tomu,

vydáváš se za maminku.

 

Jdi si tam, ty starý lháři,

kde se vlkům dobře daří!"

Zavrčel vlk,bouchl vrátky,

stáhl ocas, běží zpátky.

 

Slyšte,ještě z vrátek není

už se perou o lupení:

"Mé je, mé, mé je, mé!"

"Né-e né, né-e né!"

 

Náhledy fotografií ze složky ...DIVADLO...

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář