Jdi na obsah Jdi na menu
 


...PERNÍKOVÁ CHALOUPKA...

 

vanoce-pernicek-dum.jpg
Byla jedna Mařenka,
hezká jako panenka.
Ještě bratříček
jménem Jeníček.

 

Oba byli malí, celý den si hráli.

Ale jedenkrát přestali si hrát.

Daleko šli z domu,
kde je hodně stromů,
daleko šli za svou ves,
kde je hustý les.

Tam však po chvíli
viděli, že zbloudili.
Kudy, kudy vede cesta z lesa ven?

Tma už nastávala.
Mařenka se bála.
Ale Jeník čiperka,
jako hbitá veverka
na strom vylez.

Hola,
z vršku stromu volá.
Vidím světlo, půjdem tam,
na cestu se pozeptám.

Za světlem šli v dál,
domeček tam stál.
Z perníku byl celý.
Protože hlad měli,
perník loupali si.

V tom se ozval přehluboký hlas:
Pěkně vítám vás!
Z domku vyšla žena,
v šátek zahalená.

Pojďte dovnitř děťátka,
dám vám cukrátka!
Zprvu byla milá,
děti pěkně pohostila.

Ale bylo zle,
když pak po jídle
chtěli jít už domů.
Zabránila tomu:
Kdepak, che che che,
tady budete.
Pěkně si vás vykrmím
a pak si vás sním!

Všechnu práci bezmála,
Mařenka jí dělala.

Až pak nakonec
rozpálila baba pec.
Sedněte si tu
na mou lopatu.

Děti chytré byly,
tak se vymluvily:
My nevíme jak,
takhle, nebo tak?

Babka ukázala,
ale to si dala.
Na lopatě ve chvíli
do pece ji strčili.

Nechtěli být na ni zlí,
hned ji z pece vytáhli,
když jim dala slib,
že bude žít líp.

Že jim bude péci
samé dobré věci,
perník cukrový,
marcipánový.

Od té doby peče,
až z ní horkem teče.

 

A Mařenka s Jeníčkem, mají stánek s perníčkem.

 

Náhledy fotografií ze složky ...PEČENÍ...TVOŘENÍ...

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář